Kletba, která se nepromíjí

28. února 2011 v 20:09 |  Já a mé druhé já
Ne, nebudu mluvit o Harrym Potterovi. Tak jsem se vrátila.
Věc, co mě potěšila: nebylo to tam tak hrozné, po 12ti letech jsem lyžovala celkem obstajně, první nasednutí na kotvu bylo katastrofální, vlastně jsem nasedla až napotřetí. Sice jsem nejezdila zase tak rychle ale co. Štvaly mě davy lidí uprostřed sjezdovek. Spadla sem tak 10x. Poslední den ani jednou:D Počasí bylo úžasné, s těmi pár zásuvkami jsem se poprala a ty pokoje nebyly tak hrozné. Těšila jsem se domů, ale pak jsem zjistila že my ti moje holky chybí.
Věc co mě nasrala:Chování některých lidí, resp. mého přítele aj. Celkem jsem si užila no. Taky jsem si rozbila nějak foťák, takže se omlouvám za kvalitu fotky mé osoby. Jo a taky jsem musela opilá běhat kolečka kolem chaty. No aspoň jsem pak hodně rychle usnula.

A proč kletba která se nepromíjí? Udělala jsem jednu věc, kterou by mi jistý člověk nikdy neodpustil...A já ani nemám pocit viny. Po "akci" jsem se cítila šťastná a byla jsem veselá. Ano, trošku jsem se cítila vinná, ale... Nevím...Asi bych potřebovala už změnu. Dva roky přecijen nejsou málo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mary-Ane Mary-Ane | Web | 28. února 2011 v 20:57 | Reagovat

Achich achich...Neříkala bych tomu Kletba, která se nepromíní, ale Lety mimo... Někdy se to prostě stane a my máme pocit úlevy...

2 Eča* Eča* | Web | 2. března 2011 v 13:54 | Reagovat

s tím posledním odstavcem mě děsíš..ale dost jsi mě pobavila :D s tím, že jsi běhala opilá kolečka kolem chaty :D:D to muselo být vtipný..někdy vám ty lyžáky závidím. Ale zas nemám v lásce zimu a jak jsem byla poprvé já lyžovat (a naposledy) dopadlo to opravdu katastrofálně :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama