Březen 2011

Pomoc, moje vlasy:(

27. března 2011 v 23:18 Já a mé druhé já
To, že vlasy se nacházejí v bídném stavu, jsem již dávno věděla. Ale úplně mě dostalo to, že mi máma řekla, že plešatím. Rozhodla jsem se totiž opět po dlouhé době nabarvit na blond, odrosty nejsou hezké. Máma mi to hned zkritizovala, že bych si ty vlasy neměla žehlit a barvit, že je mám zničené a tak. Bohužel má pravdu. Přý mám koutky!!! To snad ne...Poté mi přítel(1ze2, tomátefuk) řekl, že když se mi prohrabuje ve vlasech, že mi je vidět hlava... Přimělo mě to se zamyslet. Já bez vyžehlených vlasů nevyjdu a blond je samozdřejmost. V hnědých jsem vypadala zoufale. Mě prostě mé nevyžehlené vlasy rozčilují, přijdou mi neupravené. Ale možná, že je čas dopřát vlasů odpočinek. Vím, že z hnědé na blond, a to né uplně blond ktrou chci, mi to trvalo cca 3roky. Ale já bych chtěla delší vlasy a to moc nejde. Ne že by nerostly, ale jsou zničené, že mi padají konečky. Takže můj nápad je že se přebarvím asi za měsíc, až budu mít odrosty, na černou nebo hnědou a nechám to odrůst...achjo:( Když jsem si žehlila vlasy krátce a barvila je tak cca rok jsem vypadala asi takhle:


The final scene

27. března 2011 v 14:34 Já a mé druhé já

Takže den D nastal a já si musela vybrat mezi dvěma lidmi. Litovala bych obou možností, ale takle to už nešlo.
Včera jsem koukala na můj oblíbený seriál Secret diary of a Call girl, na 4. sérii 8. díl-tedy závěrečný. To, co bylo na konci, to byla přesně moje situace. Koukala jsem na s otevřenou pusou. Protože vše, co řekne, je pravda. usím se tím řídit, jinak to ve škoel nezvládnu. Tady je odkaz:
Překlad:
Ben: Je to ono? Je to ono, viď. Nepřišla jsi.
Hannah/Bell- Miluji tě, Bene. Jsi můj nejlepší přítel. A zasloužíš si lepší život. Ale ten není semnou. Nemůžu ti dát co potřebuješ a nedokážu změnit to, co jsem. Nechci abys měnil to, jaký jsi. Zasloužíš si mnohem víc. Zasloužíš si to nejlepší.
Ben: Víš, že tohle je konec, Hannah, jo? Z tohohle se už nedá vrátit.
...
Hannah: Některáá rozhodnutí děláme v životě pro sebe. A některá děláme pro ostatní. Ne protože je nemilujeme, ale protože je milujeme. Jediný způsob, jak zjistíme co je správné je to, že budeme upřímní sami k sobě. Ale nesmíme litovat svých rozhodnutí. Minulost je za námi. Všechno, co máme, je přítomnost. A budoucnost. Cokoli přinese.

Když už nemůžeš, schovej se

23. března 2011 v 19:07 Já a mé druhé já


Tohle je skoro bez komentáře. Zoufalé, opravdu. K tomu, abych se cítila doopravdy normálně by mi nepomohla ani celá krabička "záchrany". Ha-ha. Minulý týden tu bylo téma kouření. Co bych k tomu řekla...Asi tak do 14ti let jsem si říkala, že to nikdy nevezmu do pusy, neochutnám. Odporné, fuj, hnus. Můj názor se změnil jednoho "krásného" Silvestra. Tam jsem to zkusila poprvé a ještě druhý den ráno jsem obdivovala své prsty, načuchlé kouřem. Pak jsem si dala po těžké písemce z matiky a všichni se mi smály, že to neumím. Tak jsem otci ukradla krabičku a u bbi jsem tajně trénovala. Pak jsem si dala ve druháku na vodě, kde jsem somrovala. Svému klukovi jsem tehdy říkala, že jestli bude kouřit, tak se sním rozejdu. No a letos v září jsem to "rozjela." Nejdřív modré ELEMKA pak Mý černí ďáblové. No co dodat. Je to každého věc, ale chápu že to nekuřáky musí obtěžovat. Na jedné lavičce ej nalepen plakát: "Evropa přestává kouřit, my nejsme v EU?" A nějaký zákaz kouřit na veřejných prostranstvích. Jak trapné. Celkem mě to vyděsilo. Dnes se neobejdu bez jedné po cestě do školy a druhé po škole. No a další...Občas. A co vy a kouření?


Děkuju, Ečo:D

23. března 2011 v 15:20
Tohle zaslouží poděkování:D V jiném prohlížeči mě to nenapadlo a tak zapnu Chrom, a už to jede:D
Takže sem hodím pár fotek z hor




Dočasně

22. března 2011 v 23:23 Já a mé druhé já
No co nového, nic. Fotky stále přidávat nejdou. Chuť k jídlu se mi vrátila, ale k čemu mi to je. Cítím se sama, strašně sama, i když mám dva lidi, kteří mě mají rádi. Doufám. Ale přesto tuhle noc trávím sama. Pardon, zapoměla jsem na obřího pavouka v předsíni a jednoho rozšlápnutýho. Jo a zapoměla jsem na milovaného ségry králíka. Mám ho tak ráda že bych ho samou láskou snědla. Ha-ha. Maso nejím. Jo a rybičky...které jsem dva dny nenakrmila.
Zítra jdu po 7mi dnech do školy. Měli jsme ředitelské volno kvůli meningitidě a tento týden jsem zatáhla, no. Moraváci by řekli "bulala."
Už posté přemýšlím, co s těmi fotkami. Tohle není prostě normální.
Oblíbila jsem si jednu písničku- Animale od Dona Diabla...hodila bych sem odkaz, ale DEBILNÍ blog, že... Ale dobře, nebudu se rouhat, blog je lepší než nic. Taky bych si mohla platit doménu, že. Tak co si stěžuju kvůli fotkám. Na světě je teď dost horších věcí. Třeba ta Anička, nebo Japonsko...Chudáci...Nejdřív zemětřesení, za chvíli tsunami a jako "třešnička na dortu" ta Fukušima...(jo, díky Sezname,napsala jsem jméno té elektrárny dobře)
Takže, co říkáte na tato neštěstí?

...A pak se to posralo

16. března 2011 v 0:30 Já a mé druhé já
Donedávna byl můj život celkem jasně nalajnovaný. Co se týče přítele a všeho kolem. Ještě nedávno jsem nechápala kamarádku, která si zahrávala se dvěma klukama. Odsuzovala jsem jí a říkala jsem si, jak někdo může mít dva kluky. Nebo být zamilovaný do dvou lidí. Říkala jsem si, že je to nemožné. Není. Je to příšerné, hnusné, zvrácené. Potácím se mezi dvěma body, sem, tam, sem, tam. Kam přijdu, tam lžu. Nemůžu, nebo nechci si vybrat jeden konkrétnéí bod. čekám na záminky. Přijdu si bipolární, schizofrenní. Lžu, lžu a zase lžu. Pak už i svým lžím věřím. Nic příjemného. Celým tímto "divným" chci říct, že nikdy neříkej nikdy. Neodsuzuj druhé, když nejsi v jejich životní situaci. Snad to vyřeším dřív, než ztratím všechno...Moje heslo zní totiž: všechno nebo nic. A taky:Fuck the rest, I´m the best...

Staronový trend: ZVONÁČE!!!

8. března 2011 v 17:30 Já a mé druhé já
Achjo... Když už jsem to četla i na libimseti.cz, tak to musí být zaručeně pravda! Když si vzpomenu, jak jsem asi tak ve 12ti letech nemohla dopustit na své zvonáče, je mi špatně. Kdo nenosil zvonáče, nebyl in. Což já jsem samozdřejmě byla. Ale pak přišla zrada: začaly se nosit mrkváče. Říkala jsem si: sakra takováhle předpotopní móda, jak se to mohlo stát!!! V obchodech jsem měla čím dál větší problémy sehnat zvonáče. Největší šok pro mě byl, když si kamarádka koupila bílé! upnuté!! roury!!! Říkala jsem: ježiši ty seš jako teďka disco? To je hnus! Netrvalo dlouho a měla jsem je také, z Terranovy. Nevím, jak k této proměně došlo, ale najednou jsem začala kupovat samé uplé roury. Nedám na ně dopustit. Takže nerada slyším, že se bude má tehdejší situace opakovat, ale obráceně. Děsím se dne, kdy si koupím zvonáče!!! Přijde mi to nereálné. Nesnáším zvonáče!!! Aneb lidé a móda se mění dost často!

Jste taky tak "nadšení" že zanedlouho budou v obchodě záplavy zvonáčů a vy už nenajdete žádné normální kalhoty? Nebo zvonáče už máte ve skříni a jako první odvážlivci si je vezmete třeba hned zítra?

Člověk míní, Pánbůh mění

8. března 2011 v 11:33 Já a mé druhé já
V životě jsem si nemyslela, že se mi stane jedna taková věc. Myslela jsem, že už nikdy nebudu moct mít ráda jiného člověka, než toho jednoho. Ale opak byl pravdou a já jsem se dost krutě zmýlila. Teď se plácám mezi dvěma lidmi a nevím, co mám dělat. Nejde sedět na dvou židlích najednou. Tedy, jde. Myslela jsem, že to vydržím dost dlouho na to, abych se mohla rozhodnout co a jak. Ne. Už toho začínám mít dost. Plánuji si to rozhodnout o tomto víkendu. Takže snad mi bude štěstí, zdraví a dokonce i počasí přát. Teď mám takovou divnou náladu, nevím...Protože mi to nějak nevychází jak jsem chtěla, mou spřízněnou duši ted neuvidím... Všechno je nějaké takové těžké. Ve škole samé špatné známky, z toho jsem taky vynervovaná... No nic, radši se du učit 15 stránek z biologie a matiku, co jí vůbec nerozumím.
P.S.: Fotky nejdou pořád přidávat...achjo.

Zažili jste to někdy také? Že jste si říkali, že prostě tohle se vám nikd v životě nestane a ono se stalo?

UPLOAD!!!

5. března 2011 v 0:22 Já a mé druhé já
Já už nevím, co s tím:( Takže v odkazu je ten článek, vytvořený v photofilteru....achjo

Nejde to a nejde

2. března 2011 v 21:53 Já a mé druhé já
Prostě mi sem nejdou přidávat fotky a mě se pak nechce ani nic psát protože mi přijde, že bez fotek je to takový suchý, nezáživný, nebarevný. Pořád mi to píše už dva dny, že na stránce se vyskytla chyba...Vážně nevím co s tím a z PF mi to kopírovat nejde..achjo