Tohle je skoro bez komentáře. Zoufalé, opravdu. K tomu, abych se cítila doopravdy normálně by mi nepomohla ani celá krabička "záchrany". Ha-ha. Minulý týden tu bylo téma kouření. Co bych k tomu řekla...Asi tak do 14ti let jsem si říkala, že to nikdy nevezmu do pusy, neochutnám. Odporné, fuj, hnus. Můj názor se změnil jednoho "krásného" Silvestra. Tam jsem to zkusila poprvé a ještě druhý den ráno jsem obdivovala své prsty, načuchlé kouřem. Pak jsem si dala po těžké písemce z matiky a všichni se mi smály, že to neumím. Tak jsem otci ukradla krabičku a u bbi jsem tajně trénovala. Pak jsem si dala ve druháku na vodě, kde jsem somrovala. Svému klukovi jsem tehdy říkala, že jestli bude kouřit, tak se sním rozejdu. No a letos v září jsem to "rozjela." Nejdřív modré ELEMKA pak Mý černí ďáblové. No co dodat. Je to každého věc, ale chápu že to nekuřáky musí obtěžovat. Na jedné lavičce ej nalepen plakát: "Evropa přestává kouřit, my nejsme v EU?" A nějaký zákaz kouřit na veřejných prostranstvích. Jak trapné. Celkem mě to vyděsilo. Dnes se neobejdu bez jedné po cestě do školy a druhé po škole. No a další...Občas. A co vy a kouření?
sceniii-princess | 
jééé tak to je paráda, konečně to bude i s fotodokumentací :D ráda jsem pomohla :)
No a ke kouření mám negativní názor, nevadí mi lidi, co kouří, ale s kuřákem bych určitě dlouho nevydržela, jelikož nesnáším oblečení a vlasy zasmrádlé kouřem. Proto jsem ráda, že v tomhle si s přítelem rozumím :) Já si dám radši dýmku :D