Duben 2011

Sad story about us.

25. dubna 2011 v 12:30 Já a mé druhé já


Seděla v autobuse a poslouchala Ipod. Co by bez něj byla? Nechtěla by poslouchat ty divné poznámky kluků z protější sedačky. Najednou v ní hrklo. Panebože, tapeta! Hlavou jí bleskla myšlenka, že by se jí hodil přinejmenším nějaký špionský telefon, nebo nějaký, který ovládne myšlenkami. Zatím to bude muset zvládnout s tímhle. Galerie, nastavit obrázek jako...tapeta uzamknuté obrazovky... Jo a SMSky. Hlavně ty. To by byl průšvih... Hlavou jí bleskla další myšlenka. Není ona rozdvojená osobnost? Snad každé její slovo, snad každá její věta, byly lží Říkala si, jestli vůbec má srdce. Jestli ano, nejspíš ze žuly. Ale přece jen ji občas chytaly slabé chvilky. Ale pokaždé s někým jiným. Stačilo slyšet od NĚJ pouhé a obyčejné:"věřím ti zlato," a všechno bylo fuč. Nebo pohlédnout na dárek od TOHO DRUHÉHO. Občas jí přišlo, že vlastně s tím druhým je vždy jen za trest tomu prvnímu. Jakoby pomsta. Jde to takhle dál? Vždyt zkoušela vše dát dopořádku. Prostě to nešlo. Nešlo nebo nechtěla? Nešlo. Nedovedla by si představit život sama. Sama- to se rovná v normálním vztahu. Vzpoměla si jak se ráno probudila vedle NĚJ. Ale pak jí odjel. Co by měla dělat v době kdy není s ním? Snad jít za kamarádkama? A za kterýma? Žádná nemá čas A není to ono. Má se nudit doma? Ne. Takže vlastně takhle si to ospravedlnila. A proto jsem tady a jedu správným směrem. a kdyby jí naštval ten, za kterým ted zrovna nejede? Stačí říct, kde byla. Tohle trumfnout, to je těžké. Škoda, že to nejde naopak. Už za půl hodiny nebude vůbec svobodná. Na tu dobu, co bude s ním, bude jako ve zlaté kleci. Podívat se na mobil? Neexistuje. Co kdyby nedejbože psal ten druhý. Nechtěla by vědět, co vše by se stalo.
Její cesta je ukonce. Za pár vteřim jí čeká další pouštění lží z pusy. Už jí to ani nepřijde. Lež je nedílnou součástí jejího života.

Fotky k článku Today-shopping day

9. dubna 2011 v 14:42 MOJE hadry
Tak jde se na to, konečně jsem se po tomto děsném týdnu plném písemek odhodlala vzít mobil do ruky a vyfotit to. Vím, fotky nejsou kvalitní(R.I.P. můj fotoaparáte:( ) a boty jsou špinavé.
Vzorované silonky: F&F, 119-,
Boty(už špinavé:D ): Deichmann, 600-,
Bunda: darovaná, asi 19 let stará...
Kabátek: Ann Christine, 1800, měli ho i v béžové
Triko: F&F, 200
P.S.: Jsem zvědavá, jestli si tu bundu někdy odvážím vzít na sebe:D Třeba s takovou tou bílou sukní, načechranou, vytaženou do pasu... Pokusím se:D














Today-shopping day

2. dubna 2011 v 22:35 Já a mé druhé já


Tak dnešek byl příjemně strávený den. Zato zítra mě čeká hrůza. Dnes jsem si koupila v Palladiu nááádherný kabátek na jaro...asi když je to na jaro tak to není kabátek...no nevím:D Uplně dokonalý, z Ann Christie. Není okoukaný a má úžasný střih. K tomu takové černé boty, které vypadjí jako baleríny, ale výhoda je, že mají kolem nohy pás, který se vzadu rozepíná. Takže nepadají z nohy. Dále černé triko-šaty. Inspirovala jsem se u Eči a koupila si vzorované "punčocháče." Navíc mi mamka věnovala takovou koženou hnědou bundu, starší než jsem já:D Někdy si jí vzemu:D

Taky mě napadlo, že by blog mohl být založen na podobné koncepci jako facebook. Źe by se dávalo líbím se ti atd. Takový Blogbook. Ale nevím, asi jsem už z toho facebooku jeblá. Pod články hledám líbí se mi, nebo přidat do přátel:D

P.S.: Děkuji za všechny komentáře k mým vlasům, za všechny rady. Za měsíc přestanu žehlit/barvit a za další todruhé...A nápad na obarvení:hnědá, nebo konečky černé, pak přechod do hnědé a u hlavy to enchad blond...Ale nevím, jak by se máma tvářila a jak by to vypadalo:D