Červen 2011

Možná...někdy?

24. června 2011 v 18:28 Já a mé druhé já
Věci se MOŽNÁ začaly obracet k lepšímu. Ale je to vůbec možné? Musela bych mít opravdu velké štěstí. Zase je všechno jinak, protože ten, komu sem věřila, stál za nic a ten, co mě opustil, mě opustil kvůli něčemu co dávno nemělo existovat. Ale třeba se to změní...

A k tomu konec školy, jsem tak ráda že je konec. Na poslední chvíli sem si vytáhla všechny známky které jsem chtěla, jen ta jedna mi nevyšla. Jedničku z biologie mám, a to je pro mě to nejdůležitější. Sice je jediná ale who cares?:D Po mém fiasku na semináři z biologie to bylo něco jako náplast. Není nic moc se nechat buzerovat od mladý profesorky, která ani nemá příslušnou aprobaci učit tenhle předmět. A totálně mě vybuzerovat když řkám před celou třídou prezentaci... No však jsem jí to oplatila:D

Hned zkraje prázdnin mě čeká brigáda a já se těším!!! Jsem magor, opravdu. Chtělo by to nějaké peníze, na auto. Tak to bylo hodně optimistické, ale navadí. Vůbec nevím jestli sem se zmínila že jsem ostříhaná a nabarvená ale to nevadí:D